Track day a údržba

Jako milovník řízení se jednou za čas vyskytnu na okruhovém dni, abych vyzkoušel svoje dovednosti a hlavně abych mohl bezpečně zkoušet potenciál svého auta. Pro duši většiny autíčkářů je to potěšení, nicméně intenzivní ježdění na okruhu je obrovská zátěž pro techniku, a také pro estetiku každého auta. Osobně vyhledávám „jen“ malé motokárové okruhy, kde se nedosahuje tak vysokých rychlostí jako na velkých okruzích, přesto auto dostává zabrat i tak.

Motor pracuje ve vysokých otáčkách, potřebuje dobře mazat a chladit, brzdy jsou intenzivně využívány a pneumatiky nás musí udržet na trati. Samozřejmostí je důkladné zahřátí celého pohonného ústrojí, brzd a pneumatik předtím, než začneme lítat na okruhu. Nezahřátí a nerozcvičení byste taky nešli hned sprintovat, protože by hrozilo mnohem vyšší riziko zranění. A po odježdění několika kol je potřeba zvolnit tempo a auto vychladit. Ale ne tak, že se s autem ihned vletí do depa a vypne se motor. Je potřeba ještě zůstat na okruhu a auto dochladit pomalejší jízdou. Samozřejmě je důležité být obezřetný a nebrzdit rychlá auta.

Na okruh jezdím vždy po vlastní ose, tím zajistím, že celé auto je dobře zahřáté na standardní provozní teplotu. Tak jako tak jsem první kola na trati vždy opatrný, zkouším si úroveň přilnavosti a celkově nasávám podmínky. Znamená to, že tempo postupně a pozvolně zvyšuji, čímž i pozvolna zahřívám pneumatiky a brzdy, abych dosáhl lepší úrovně přilnavosti a brzdného účinku. V nejvyšším tempu udělám pár kol a následně jedno až dvě kola volně vychlazuji. Po příjezdu do depa si ještě zkontroluji tlaky v pneumatikách a otevřu kapotu, aby šlo teplo od motoru pryč. Navíc to taky vypadá cool postávat u auta s otevřenou kapotou a tvářit se, že tomu rozumím. No a za jedno dopolední ježdění zvládnu udělat takových cyklů několik. Vždy, ale dbám na zahřátí a dochlazení.

Jak moc trpí estetika auta? Celkem dost. Před vámi to sypou nabušené zadokolky, které svými lepivými pneumatikami střílí jeden kamínek za druhým, všude lítají kousky pneumatik, brzdové desky práší jak lokomotiva a pokud jste uprostřed léta, tak do toho všeho ještě promlouvá hmyzí masakr. Zkrátka auto po jednom okruhovém dni může s nadsázkou vypadat jak stíhačka z 2. světové války po bitvě. Co s tím dělat, pokud chcete jezdit na okruhy a zároveň mít hezké auto? Není velkým překvapením, že základem je prevence a pravidelná údržba. Na kamínky je jediná ochrana ve formě PPF fólie, to je prostě fakt. Bohužel keramika nebo vosk usnadňují mytí a nachytávání stop asfaltu, ale proti letícím kamínkům nepomůžou. Na kola PPF nenalepíte, to nejlepší, co pro ně můžete udělat je dát na ně keramický povlak. To je z hlediska prevence vlastně všechno. Pravidelnost je druhý dílek do skládačky. Nezanedbat mytí po každém trackday je základ. Třeba na kolech bude nachytáno enormní množství brzdového prachu, uvnitř kol budou nalepeny zbytky pneumatik, proto se nemusíte bát při takovém mytí použít odstraňovače asfaltu a polétavé rzi. Ty sice budou oslabovat nanesené ošetření, ale to je prostě daň za koncentrovanou zábavu.

Na závěr lze říct, že trackdays nejsou pro všechny. Je to finančně poměrně náročná věc, ne každého bude kroužení bavit a v neposlední řadě si přiznejme, že se tím auto tak trošku huntuje. :) Ostatně většina aut, která jezdí pravidelně na okruh, bývá ve špičkovém technickém stavu, ale vzhledově jsou šrámy na autech více či méně vidět. Prostě někdo je větší leštič a někdo větší sypač. Každopádně pokud se odhodláte zavítat na okruh, řádně si to užijte, ale nezapomeňte techniku nejprve zahřát, pak řádně dochladit.